Vyhledávání





Milan Houser (7. děkan FaVU)
Milan Houser

Detail předmětu

Umění – architektura

Kód předmětu: FAVU-UA-L
Akademický rok: 2017/2018
Typ předmětu: volitelný
Typ studia: magisterský navazující (druhý cyklus)
Ročník: 1
Semestr: letní
Počet kreditů:
Výsledky učení předmětu:
Studenti získají přehled o vývoji vztahů mezi uměním a architekturou ve 2. polovině 20. století. Studenti se budou orientovat v uměleckých směrech, které ovlivnily vývoj architektury, stejně jako v uměleckých a výstavních projektech, které architekturu různými formy tematizují / reflektují.
Způsob realizace výuky:
90 % kontaktní výuka, 10 % distančně
Prerekvizity:
Dobrá znalost vývoje umění a architektury v 2. polovině 20. století.
Korekvizity:
Není specifikováno.
Doporučené volitelné složky programu:
Není specifikováno.
Obsah předmětu (anotace):
Kurz zaměřený především na období posledních padesáti let v českém a světovém výtvarném umění z hlediska jeho propojení s oblastí architektury. Zejména v poslední době užívá řada umělců architekturu jako „materiál“: zkoumá dějiny architektury, přehodnocuje avantgardní utopie, komentuje sociální prostředí, přímo supluje práci architektů či pracuje s jednou z hlavních konstant architektury - s prostorem.
Doporučená nebo povinná literatura:
Jane Rendell, Art and architecture. A place between, London – New York: I. B. Tauris, 2006.
Jes Fernie (ed.), Two Minds: Artists and Architects in Collaboration, London: Black Dog Publishing, 2006.
Anthony Kiendl, Informal Architectures. Space and Contemporary Culture, London: Black Dog Publishing, 2008.
Hal Foster, The Art-architecture complex, London – New York: Verso, 2011.
Sylvia Lavin, Kissing Architecture, Princeton University Press, 2011.
Yve-Alain Bois – Benjamin H. D. Buchloh – Hal Foster – Rossalind Krauss, Umění po roce 1900. Modernismus, antimodernismus, postmodernismus, Praha: Slovart, 2007.
Rostislav Švácha – Marie Platovská (eds.), Dějiny českého výtvarného umění VI (1958 – 2000), I. a II. díl, Praha: Academia, 2007.
Karel Císař (ed.), Stav věcí. Sochy v ulicích III, Brno: Dům umění města Brna, 2011.
Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:
Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..
Způsob a kritéria hodnocení:
Kurz je ukončen zkouškou.
Jazyk výuky:
čeština
Pracovní stáže:
Není specifikováno.
Osnovy výuky:
1. Úvod do problematiky, vymezení tématu, základní literatura. Vztah umění a architektury v 1. polovině 20. století (Le Corbusier, Kurt Schwitters, De Stijl, Kazimir Malevič, sovětští konstruktivisté, Friedrich Kiesler, výstavy surrealistů) a jeho pozdější vliv.
2. Independent Group v Británii a výstava This is Tomorrow (1956). Debata o ideální syntéze umění a architektury (Herbert Read, Sigfried Giedion ad.).
3. Minimalismus v USA (zejm. Robert Morris, Dan Flavin, Walter de Maria) a jeho vliv na architekturu (Jacques Herzog a Pierre de Meuron).
4. Richard Serra, Dan Graham, Gordon Matta-Clark. Další příklady umění site-specific (Robert Smithson, Christo ad.).
5. „Syntéza“ umění a architektury v českém umění 60. let. Expo 58 – Expo 67 – Expo 70. Československé pavilony jako Gesamtkunstwerk: proměna spolupráce umělců a architektů.
6. Od výstavy Realizace (1961) k výstavě Socha a město (1969). Umění v architektuře v 60. letech a v době normalizace.
7. Utopické vize v architektuře (Buckminster Fuller, Archigram, japonští metabolisté) a jejich působení na české umění (Karel Malich, Václav Cígler ad.).
8. Aplikace teorie postmoderní architektury na české umění (Jiří Ševčík). Setkávání umělců a architektů (Spišská kapitula, výstava Prostor, architektura, výtvarné umění ad.). Výstavy Urbanita a Malovaná architektura. Architektonické návrhy Milana Knížáka.
9. Výrazné osobnosti 90. let: Rachel Whiteread, Absalon, Olafur Eliasson, Anish Kapoor, Marjetica Potrč, Pipilotti Rist ad.
10. Stanislav Kolíbal – Jiří Příhoda – Dominik Lang. Proměna práce s prostorem českém umění od 60. let do současnosti. Další výrazné osobnosti 90. let v ČR: Petr Kvíčala, Federico Díaz, Michal Škoda. Výstavy Umělecké dílo ve veřejném prostoru (1997) a ARtCHITEKTURA (2002).
11. Umělci v architektuře: dekoratéři, nebo partneři? Možnosti spolupráce (Ai WeiWei a Jacques Herzog & Pierre de Meuron, Projektil architekti a PAS ad.).
12. Panelstory v galerii. Panelové sídliště přirozenou kulisou uměleckých děl (Josef Bolf, David Možný, Ládví, Kateřina Šedá, Tomáš Džadoň ad.). Architektura prostředkem k přehodnocování modernistických „ruin minulosti“ (Zbyněk Baladrán, Ján Mančuška, Barbora Klímová, Dominik Lang). Prostor a architektura jako téma v sochařství, malbě i videoartu (Jan Pfeiffer, Daniel Pitín, Isabela Grosseová, Pavla Sceranková ad.). Výstava Stíny minulých utopií (2011).
13. Propojení umění a architektury z pohledu teorie (Hal Foster, Sylvia Lavin ad.) na příkladech současného světového umění.
Cíl:
Cílem kurzu umění-architektura je pojmenování současných tendencí v oblasti vztahu umění a architektury a rozkrytí vývoje, který současnému stavu předcházel. Dalším cílem kurzu je vytvoření přehledu o současných podobách spolupráce umělců a architektů.
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky:
Povinná účast na přednáškách (povoleny 3 neomluvené absence).

Typ (způsob) výuky:

Přednáška: 26 hod., nepovinná
Vyučující / Lektor: Mgr. Jana Kořínková, Ph.D.
Mgr. Markéta Žáčková, Ph.D.

Zařazení předmětu ve studijních programech