Vyhledávání





Počet absolventů magisterského stupně v roce 2013/14
magistrů

Detail předmětu

Cyklus přednášek ke státní závěrečné zkoušce II.

Kód předmětu: FAVU-CPZZ-II
Akademický rok: 2016/2017
Typ předmětu: povinný
Typ studia: magisterský navazující (druhý cyklus)
Ročník: 1
Semestr: letní
Počet kreditů:
Výsledky učení předmětu:
Po absolvování kurzu mají studenti představu o struktuře okruhů ke SZZ. Znají jednotlivá témata, jsou si vědomi jejich rozsahu a znají základní i rozšiřující literaturu, která umožňuje další individuální studium těchto témat.
Způsob realizace výuky:
90 % kontaktní výuka, 10 % distančně
Prerekvizity:
Žádné.
Korekvizity:
Není specifikováno.
Doporučené volitelné složky programu:
Není specifikováno.
Obsah předmětu (anotace):
První polovina dvousemestrálního kurzu seznamujícího studenty s tematickými okruhy magisterské státní závěrečné zkoušky. Přednášky vedou garanti jednotlivých okruhů k SZZ. V každé přednášce se studenti seznámí s tematickým rozsahem jednoho státnicového okruhu a se základní a doporučenou studijní literaturou.
Doporučená nebo povinná literatura:
Yve-Alain BOIS – Benjamin Buchloh – Hal FOSTER – Rosalind KRAUSSOVÁ, Umění po roce 1900, Praha: Slovart, 2007.
Ladislav KESNER (ed.), Vizuální teorie: současné angloamerické myšlení o výtvarných dílech, Jinočany: H&H, 2005.
Tomáš DVOŘÁK (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií, Praha: VVP AVU, 2011.
Jan ZÁLEŠÁK, Umění spolupráce, Praha: VVP AVU, 2011.
Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, Praha: VVP AVU, 2007, č. 1–2. (celé číslo)
Wolfgang Ullrich, „Nevinná ruka“, Labyrint revue, 2010, č. 27/28, s. 101–103.
Hans BELTING – Andrea BUDDENSIEG (eds), Global Art World, Hatje Cantz, 2009.
Martin HEIDEGGER, „Zrození uměleckého díla“, Orientace, 1968, č. 3, s. 53–62; č. 4, s. 75–83; č. 5, s. 84–94.
Hans-Georg GADAMER, Aktualita krásného. Umění jako hra, symbol a slavnost, Praha: Triáda 2003.
Petr REZEK, „Setkání s akčními umělci“, Výtvarné umění, 1991, č. 3, s.78–80.
Hal FOSTER, „Co je nového na neoavantgardě?“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2010, č. 8, s. 58–85.
Boris GROYS, Gesamtkunstwerk Stalin; Postkomunistické postskriptum, Praha: AVU, 2010.
Alexander ALBERRO – Blake STIMSON (eds.), Conceptual Art. A Critical Anthology, Cambridge, MA: MIT Press, 1999.
Jeff WALL, „ ‚Známky lhostejnosti‘. Aspekty fotografie (jako) konceptuálního umění“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2012, č. 12, s. 58–86.
Hal FOSTER, The Art-architecture complex, London – New York: Verso, 2011.
Marvin CARLSON, Performance. A critical introduction, London: Routledge, 2006.
Allan KAPROW, Essays on Blurring of Art and Life, Berkeley, CA: University of California Press, 1996.
Zbyněk BALADRÁN – Vít HAVRÁNEK (eds.), Atlas transformace, Praha: tranzit.cz, 2009. (CS)
Roland BARTHES, Světlá komora, Praha: Fra, 2005. (CS)
Ondřej BUDDEUS – Markéta MAGIDOVÁ (eds.), Třídit slova: Literatura a konceptuální tendence 1945 – 2015, Praha: tranzit, 2016. (CS)
Claire BISHOP, Artificial Hells, Londýn – New York: Verso, 2012. (CS)
Peter BÜRGER, Teorie avantgardy. Stárnutí moderny, Praha: AVU, 2015. (CS)
Karel CÍSAŘ, Co je to fotografie? Praha, Herrmann & synové, 2004. (CS)
Eva KRÁTKÁ (ed.), Česká vizuální poezie, Brno: Host, 2013. (CS)
Eva KRÁTKÁ, Vizuální poezie. Pojmy, kategorie a typologie ve světovém kontextu, Brno: Host, 2016. (CS)
Pavlína MORGANOVÁ – Terezie NEKVINDOVÁ – Dagmar SVATOŠOVÁ – Jiří ŠEVČÍK (eds), České umění 1980–2010. Praha: VVP AVU, 2011. (CS)
Peter OSBORNE, Anywhere or Not at All. Philosophy of Contemporary Art, Londýn – New York: Verso, 2013. (CS)
Tomáš POSPISZYL, Asociativní dějepis umění, Praha: tranzit, 2014. (CS)
Tomáš POSPISZYL (ed.), Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky, Praha: OSVU, 1998. (CS)
Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody:
Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..
Způsob a kritéria hodnocení:
Zápočet.
Jazyk výuky:
čeština
Pracovní stáže:
Není specifikováno.
Osnovy výuky:
1. Text na pomezí literatury a vizuálního umění. Vizuální rozměr v básnických projevech avantgardy (Apollinaire, futuristé, dadaisté); fonická poezie; lettrismus; konkrétní poezie; „informační estetika“ a experimentální poezie 60. let (Bense, Hiršal a Grögerová); paralely a souvislosti experimentální poezie s poválečnými neoavantgardními hnutími a tendencemi (Fluxus, konceptuální umění); aktuální rozvoj konceptuálních tendencí v literatuře pod vlivem internetu – „digitální konceptualismus“, „konceptuální psaní“ (Dworkin, Goldsmith, Place).
2. Vztah umění a architektury. Avantgardní přehodnocování role umělce ve vztahu k architektuře (de Stijl, konstruktivismus). Independent Group. Minimalismus, site-specific umění a architektura. Socialistický Gesamtkunstwerk – spojení umění a architektury v socialistické výstavbě. Architektura a prostor jako téma v práci současných umělců (Olafur Eliasson, Anish Kapoor; Dominik Lang, Tomáš Džadoň ad.).
3. Umění akce – performativní přístupy v umění 2. poloviny 20. století. Anti Art (Duchamp / Sturtevant), Intermedia (Fluxus – Higgins), Art – Life (Cage / Kaprow), Art as Performance (Barney / Hirst), sociální utopie (Beuys / FIU), dekonstrukce (Nitsch / OMT), body-media (Orlan / Stelarc) subverze (Gómez-Peňa / Border Art).
4. Technický obraz – umění a teorie nových médií: vývoj novomediálního umění od raných experimentů (Experiments in Art and Technology, The Kitchen) po Web 2.0; teorie nových médií (Vilém Flusser, Lev Manovich, David Bolter – Richard Grusin).
5. Avantgarda a neoavantgarda: původ a proměny pojmu avantgardy (od Saint-Simona po Greenberga); avantgarda a modernismus (Adorno, Greenberg, Fried, Krauss); předválečné avantgardní směry a jejich ideová východiska (futurismus, konstruktivismus, dada, surrealismus); poválečné neoavantgardy (neodada, Fluxus, happening, situacionismus, arte povera, pop-art, minimalismus, konceptualismus); kritická debata o vztahu avantgardy a neoavantgardy (Bürger, Buchloh, Foster).
6. Konceptuální umění / konceptualismus: formování pojmu a jeho zakládající postavy (LeWitt, Kosuth, Art & Language, Piper); dematerializace (Lippard) a deskilling (Baldessari); „ortodoxní“ angloamerické konceptuální umění přelomu 60.–70. let; rozšiřování podob konceptuálního přístupu; institucionální kritika; konceptualismus v Latinské Americe a ve Východní a Střední Evropě; post- a/nebo neokonceptualismus.
7. Participativní umění (Stephen Willats, Kateřina Šedá), „nový žánr veřejného umění“ (Mary Jane Jacob, Suzanne Lacy, Suzi Gablik), vztahová estetika (Nicolas Bourriaud), „umění spolupráce“: umělecká praxe založená na spolupráci, proto-participativní tendence v umění happeningů a v okruhu Fluxu; kolektivní (umělecká) identita a angažované umění (Yes Men, Guma Guar…).
8. Fotografie jako umění: základní postřehy k teorii fotografie (Benjamin, Sontag, Barthes); piktorialismus a snahy fotografie přiblížit se malířství; avantgarda a objevování specifických uměleckých možností média fotografie (Rodčenko, Moholy-Nagy); humanistický dokument a žurnalistická fotografie; využití dokumentárního charakteru fotografie v konceptuálním a akční umění; Düsseldorfská škola (Becherovi a jejich žáci – Struth, Gursky); Jeff Wall.
9. Postavení klasických médií v současném umění: současné malířství a sochařství v galerijním provozu na Západě a v ČR; re-mediace tradičních médií: nová média v sochařství, malbě atd.; „nevinná ruka“, nebo návrat k řemeslnosti?
10. Současné umění v postsocialistických zemích bývalého východního bloku (od 60. let do současnosti). Klíčové osobnosti současného umění v Polsku (Libera, Althamer, Kwiekulik, Olowska), na Slovensku (Filko, Koller, Ondák…)
Cíl:
Cílem kurzu je seznámit studenty s jednotlivými okruhy ke SZZ. Představit je v jejich tematické šíři a identifikovat vazby mezi dílčími aspekty okruhu (všechny okruhy zahrnují jak aspekt dějin výtvarného umění, případně vizuální kultury, tak aspekt teorie a filosofie umění). Studenti se rovněž seznámí se základní, doporučenou a rozšiřující literaturou, kterou mohou využít pro individuální přípravu k SZZ.
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky:
Povinná účast (nejvýše dvě nepovolené absence za semestr).

Typ (způsob) výuky:

Přednáška: 26 hod., nepovinná
Vyučující / Lektor: Mgr. Jan Zálešák, Ph.D.

Zařazení předmětu ve studijních programech